Je pozdě, příliš pozdě…

Je podzim a smyčka se začíná opět utahovat. My to možná ještě tolik nevidíme, ale v Americe už vám bez očkování neprodají ani rohlík. Pokud se neprokážete očkováním, nepustí vás do obchodu, restaurací ani do práce. To platí v několika amerických státech. Můžete si říct, že je Amerika daleko, ale může být jen otázka času, kdy se podobná pravidla rozšíří až k nám. A není to jen Amerika, podobná zvěrstva se dějí i v Austrálii nebo Indonésii.
Svoboda volby se mění na svobodu pod pláštěm: “Nenaočkuješ se? V pořádku, ale nedáme ti najíst.” Musím říct, že ani mě nenapadlo, že to může dojít až tak daleko. A sama sebe se ptám, kam až to necháme zajít. Kdy pochopíme, že tvrdé restrikce, kdy nám je jednosměrně a pod nátlakem podávaná “pravda” nám nic dobrého nepřináší? Kolikrát v naší historii už jsme se nechali smést strachem a vizí té “jediné pravdy”? Pamatujete si ještě, jak to dopadlo?

V posledních dnech mám ve snech velmi živé vize. A nejsou to hezké vize. Vidím mrtvé děti, zubožené dospělé, války, vyprahlou zem, zpustošenou přírodu bez vody a jídla. Ptala jsem se na význam těchto vizí a včera ke mně přišel Velký otec s vysvětlením. Nechodí ke mně zas tak často, ale když už přijde, je to vážné. Přiznávám se, že včera mi při jeho sdělení tekly slzy. A nebyly to slzy radosti. Předávám vám jeho poselství. Co si z něho vezmete, je na vás. Já prosím za nás všechny, abychom v sobě ještě našli sílu vidět světlo a jít si za ním jako za jediným řešením v tomto světě, který se zbláznil. Zbláznil se proto, abychom viděli, že je potřeba najít cestu ven. Svět už nikdy nebude jako dřív. Nikdy. Jak ho můžeme udělat jinak?

Přijato 9/9:

Když jsem maloval tento svět, maloval jsem pro vás ráj na Zemi.
Když jsem maloval tento svět, maloval jsem pro vás místo lásky, protože i já vás hluboce miluji.
Když jsem maloval tento svět, nenapadlo mě, že budete tak nesmírně tvrdohlaví a odříznete se od všeho, co jsem pro vás stvořil.

Když jsem maloval tento svět, neměl jsem tušení, jak to skončí.

Zašli jste příliš daleko. Věřil jsem, že většina z vás prozře a uvidí, že to, co se děje, není správné. Ale je vás příliš málo.

Dívej se mi do očí a budeš chráněný. Mluv se mnou každý den a budeš chráněný. Měj mě ve svém srdci a budeš chráněný.
Jedině tak se můžeš zachránit z tohoto světa. Je pozdě, je příliš pozdě…
Miluji vás.